Apuseni a jeskyně Peştera Gheţarul de la Scărişoara

Náš poslední rumunský výlet se odehrál v národním parku Apuseni, respektive v jeho jižní části v okolí osady Ghetar. Zde se nachází jeskyně  s krkolomným názvem Peştera Gheţarul de la Scărişoara. Jedná se o ledovou jeskyni, která má vchod v nadmořské výšce 1 165 metrů. Jeskyně se nachází na planině Scărişoara, která je menší a více opomíjená než sousední krasová planina Padis. Nečekejte ovšem rozsáhlé jeskyní komplexy tak, jak je znáte třeba ze Slovenska. Zpřístupněn je jen Velký sál a nahlédnout můžete na ledové útvary v jeho okolí. Ve velkém sále se obchází zamrzlé jezero (teplota tu má okolo nuly).  Na fotografiích na internetu uvidíte jeskyni bohatě nasvícenou, to se za naší návštěvy nekonalo. Krásný je vstup do jeskyně, kde jsou i v létě zbytky sněhu. 

Po návštěvě jeskyně jsme se vydali po lesní stezce směrem dolů do Garda Seaca. Já bych to nazvala “cesta hoven”. Začátek stezky totiž evidentně slouží návštěvníkům jako toaleta po pár kilometrech jsme ovšem stezku pokrývaly výkaly zvířcí a nebylo jich málo. Osobně jsem si to nazvala “medvěd s průjmem”. Míra tvrdí, že to bylo od krav, já si ale nedovedu představit, co by na té strmé lesní stezce dělaly krávy, pokud si tam nedaly sraz s těmi medvědy a nestihla je všechny střevní příhoda… Můj strach z medvědů to jen posílilo. Nicméně po sestupu do vesnice už nás čekal návrat zpět do Ghetar, a to po silnici (pro mě značná úleva z hlediska medvědí paniky). Bohužel nás stihl vydatný déšť a posledních 5 km jsme tak jen mokli. Do chalupy jsem se vrátila promočená až na kost. I to patří k zážitkům z cestování…