Kitzbühler Horn
Nastal den pro zdolání další panoramatické silnice v našem letošním putování s elektrokolem po Rakousku. Před námi je výšlap na Kitzbühler Horn. Pokud přijedete do Kitzbühlu a blízkého okolí, nemůžete tu špičatou horu s televizním vysílačem minout. Ční tu tak trochu osamoceně přímo proti majestátnímu pohoří Wilde Kaiser. Kitzbühler Horn je cílem mnoha cyklistů i pěších turistů. Po placené silnici můžete dojet i autem až k Alpské chatě do výšky 1666 mnm. Nebo taky můžete jet lanovkou, buď jen k Alpské chatě nebo až na vrchol. Možností je spousta.
My jsme tu samozřejmě proto, abychom Horn zdolali na kole. Bydlíme nedaleko Kitzbühlu v Kirchbergu a na začátek panoramatické cesty to tak máme asi 10 km. Nechtěli jsme bydlet přímo v Kitzbühlu a stejně bychom tam ubytování splňující naše požadavky nesehnali (Míra nechce, aby to bylo v centru města, raději apartmán a určitě aspoň 30 m2, taky nesmí chybět balkon nebo terasa a nemusí to stát majlant…. skvěle se to shání uprostřed sezony).
Po trochu krkolomném průjezdu Kitzbühlem jsme dorazili k výchozímu bodu stoupání (můžete si tu dokonce na dotykovém displeji odstartovat soutěžní čas). Stoupání k Alpenhausu (1666 mnm) má něco přes 7 km a my jsme to jeli asi hodinu (rekord jsme bohužel nepokořili). Nejstrmější stoupání má 22,3%, což je dost (už při cestě tam jsem se bála, jak pojedu dolů). U Alpského domu jsme nechali kola a zbývající 3 km na vrchol jsme šli pěšky. Je tam značka, že tam kola nesmějí, ale většina cyklistů to ignoruje. Pro mě to už bylo nerealizovatelné. Cesta je úzká, hodně strmá a hlavně je to pěší promenáda plná lidí v obou směrech.
Nahoře je nádherný rozhled do všech světových stran. Po zdolání vrcholu jsme si na terase místní restarace za zvuku žívé hudby dali malé občerstvení, Míra pivo a já mou oblíbenou trojkombinaci: Radler, kávu a štrúdl. Ráda bych napsala, že cesta dolů proběhla bez komplikací, ale v mém případě tomu tak nebylo, podařilo se mi v pravotočivé vracečce upadnout, a to hned dvakrát po sobě. Naštěstí, v rychlosti rovnající se nule. Poučení - nezkoušejte zahnout zabržděným kolem, nejde to, mám to vyzkoušený…
Abychom si to tu užili, prodloužili jsme si cestu zpět okruhem po místních perfektních cyklostezkách. Ač s pádem, stálo to za to.