Transalpina - Ranca

Vedle Transfagarašanu je v Rumunsku ještě další proslulá silnice, a to Transalpina. Ani ta nesměla chybět na našem plánu a na rozdíl od Transfagarašanu tuhle máme rozvrženou na 2 etapy, a větší část pojedeme ve všední den. Zatím jsme z ní ujeli asi 20 km od jihu. Ubytování máme v lyžařském středisku Ranca. Jsme asi 1550 m vysoko a z hotelu máme úchvatný výhled na okolní hory, musím říct, že už jen proto sem stálo za to přijet. 

Naše výletové plány trochu hatí nedostatek turistických tras v okolí. Je tu jen jedna, směrem Novaci, což je “vstupní” město na Transalpinu, kterým jsme sem i přijeli. Část trasy jsme šli, vede po prašné, kamenité cestě, kde dokonce sem tam projede i auto (lesní dělníci?).  Většinou se jde otevřenou krajinou s širokými výhledy. Protože trasa byla celkem krátká vydali jsme se ještě podél lyžařského vleku na místní kopec. To by samo o sobě ještě nebylo nic stojícího za zmínku, kdyby se nám na zpáteční cestě nepřipletlo do cesty stádo (asi 10) krav.  Já jsem propadla panice, jak asi projdu mezi stádem jistě “divokých” krav, které “po mně půjdou” (stejně jako všichni místní medvědi). Pro mě neexistuje rozdíl mezi krávou a bizonem. Protože dolu mi to jde pomaleji, byl Míra o valný kus předem mnou a mezi kravami prošel, jako by se nechumelilo (je statečný). To mi ale neměl dělat, zůstala jsem sama na kopci a co? Měl na mě počkat a bránit mě!!! Stála jsem tam a nevěděla, co si počít. Zkrátím to, vrátil se pro mě, ale strašně mu to trvalo a ještě se tvářil otráveně!! Já jsem městské dítě, já se krav bojím (stejně jako hus, slepic, koz, ovcí atp.)….